Socialismu a ultranacionalismus

Date: 2015-10-07; view: 406.

Oba vůdce prohlašovali, že jejich ideje jsou jakousi formou „socialismu“. Byl to tah, který jim měl zajistit podporu městského dělnictva. I když je rivalita mezi fašismem a socialismem, fašisté cítili jisté sympatie k této ideologii. Fašismus klade nad jednotlivce společenství, kapitalismus je založen na sledování vlastního zájmu, což by znamenalo narušení soudržnost národa či rasy. Italský i Německý režim se snažil ve svých politických cílech znárodnit majetek.

Fašistický nacionalismus tvrdil, že jeden národ je všem ostatním nadřazen. V nacismu se to projevovalo v idejích árijství. Pod vlivem darwinismu a víry v národ znamenalo získávání vlády nad jiným státem – válkami. Nacistické Německo chtělo vybudovat vlastní říši, která by sahala až na území Sovětského svazu. Fašistická Itálie se snažila založit africké impérium.

3.4.3 Rozdíl mezi fašismem a nacismem

I když lze najít hodnoty a principy, které mají všichni fašisté stejné, fašistická Itálie a nacistické Německo přesto představovali odlišné varianty. Např. v Itáli se kladl velký důraz na totalitní stát a v Německu se zdůrazňoval význam rasy a rasismu.

Tedy podstatou italského fašismu bylo uctívání státu. Občan by měl být neustále oddaný státu. Nacisté stát neuctívali, spatřovali v něm pouhý prostředek k dosažení cíle. Hitler označil stát jako pouhou „loď“. Chtěl tím zřejmě říct, že síla nevychází ze státu ale z rasy, z německého lidu. Je zřejmé, že Hitlerův režim se víc přiblížil realizaci totalitního ideálu, naopak Mussoliniho režim by se dal označit jako tradiční diktatura.

Dalším rozdílem bylo, že italský fašismus se snažil prezentovat jako modernizující síla, naopak německý nacismus odsuzoval moderní civilizaci. Měli svou „rolnickou ideologii“, která je představovala jako národ roníků, ideálně vybavených pro prostou existenci blízko půdy a zdokonalováním fyzickou prací.

3.4.3.1 Rasová politika a fašismus

Italský fašismus se zakládal hlavně na nadřazenosti státu a podřízení se Mussolinimu. V teorii by se dalo říct, že dokázala přijímat všechny lidi bez rozdílu. Když Mussolini přijal po roce 1937 antisemitské zákony, udělal to spíše proto, aby uklidnil Hitlera, než z jiných důvodů. Ale i přesto se fašismus často kryl s rasistickými idejemi. Nejvíce zjevné bylo sepětí mezi rasou a fašismus v nacistickém Německu.

Nacistické teorie o vysokém, světlovlasém a modrookém árijci s širokými rameny, které vlastně sám Hitler nesplňoval. Rasistické teorie jsou vlastně založeny na biologických předpokladech. Nacistické rasové teorie se obraceli hlavně proti Židům. Nacisté vinili Židy z porážky v roce 1918. Židé byli odpovědní za ponížení ve Versailles. Němci byli reprezentováni jako sily „dobra“ a Židé jako síly „zla“. Nacisté byli přesvědčeni, že nikdy nebudou v bezpečí, dokud budou existovat Židé. Pokus, kdy se snažili vyhladit židovské obyvatelstvo, skončilo smrtí zhruba šesti milionů Židů.[33]

Židé se zabíjeli různými způsoby, jeden z nich byl v roce 1941, kdy jednotky SS obklíčili město Krupki a vyzývali obyvatele, aby se shromáždili na obilném poli, kde se museli postavit před hluboké jámy. Deset Židů odložilo svrchní oblečení, střelili je do týla a svrhli jednoho po druhém do jámy. Takhle bylo zastřeleno celkově asi 40 000 až 50 000 Židů.[34]

4 Závěr

Na závěr bychom rády shrnuly celou práci. Doufáme, že se nám podařilo vám dané téma přiblížit co nejvíce. Nejprve jsme porovnaly německý nacismus a italský fašismus a poukázaly na odlišnosti obou politických ideologií. Také jsme se zaměřily na popis vývoje fašismu, jeho vznik a hlavní myšlenku. Vyložily jsme veškerou teorii související s daným tématem a alespoň stručně jsme popsaly další politické ideologie a jejich představitele. Tato práce nám byla přínosem, jelikož jsme se dozvěděly mnoho zajímavých a pro nás nových informací. Doufáme, že naše práce poslouží jako kvalitní informační zdroj pro dané téma.

5 Použité prameny a odborná literatura

Internet:

HANUŠ, Jiří. O politických ideologiích, sekularizaci a svobodě. Dostupné z WWW: <www.revuepolitika.cz>.

Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/>.

Literárně-filosofická encyklopedie: Anarchismus.Dostupný z WWW: <http://literatura.kvalitne.cz/anar.htm >

ŠEVČÍK, Ladislav. Historie lidstva a průvodce dějinami našeho světa. První polovina 20. století: Totalitní režimy v Evropě a počátky fašismu. Dostupný z WWW:
<http://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz/1207-prvni-polovina-20-stoleti-totalitni-rezimy-v-evrope-a-pocatky-fasismu.php>.

Odborná literatura:

LINHART, Jiří; Slovník cizích slov pro nové století. 1. Vydání. Litvínov: Dialog, 2003. S. 382. ISBN 80-85843-61-7

LUPTÁK, Milan; PROROK, Vladimír. Politické ideologie a teorie. Od starověku po rok 1848. 1. Vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s. r. o., 2011. S. 56-57. ISBN 978-80-7380-264-6

HEYWOOD, Andrew. Politické ideologie. 3. vydání. Praha: Eurolex Bohemia s. r. o., 2005. s. 41-50. ISBN 80-86861-71-6

PAXTON O. Robert, Anatomie fašismu, 1. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s.r.o., 2007. s. 8-20

NEKONEČNÝ Milan, Český fašismus, 1. vydání. Praha: Nakladatelství Vodnář, 2006. Str. 14 – 16. ISBN 80-86226-73-5

KOTLÁN Pavel, Fašismus a jeho česká podoba, 1. vydání. Přerov, Nakladatelství Šárka, 2001. Str. 39 – 45. ISBN 80-901755-8-9

Televizní studio Ostrava, centrum publicistiky a dokumentu, Fašismus po česku, historický dokument České televize, 2010

KNOPP, Guido. Die Wehrmacht : eine Bilanz. München : C. Bertelsmann Verlag in der Verlagsgruppe Random House GmbH, 2007. s. 25-26,150-151. ISBN 978-80-249-1246-2

HEYWOOD, Andrew. Political Ideologies: An Introduction. 3rd edn., Basingstoke and New York : Palgrave Macmillan , 2003. p. 209-226. ISBN 80-86861-71-6.

Dokument:

Fašismus po česku[dokument]. Režije V. Štvrtina. 2010.Televizní studio Ostrava: Historický dokument České televize.

[1]HANUŠ, Jiří. O politických ideologiích, sekularizaci a svobodě. © 2009 – 2012 [citováno 10. 12. 2012]. Dostupné z WWW: <www.revuepolitika.cz>.

[2] LINHART, Jiří. Slovník cizích slov pro nové století. 1. Vydání. Litvínov: Dialog, 2003. s. 161. ISBN 80-85843-61-7..

[3] LINHART, Jiří. Slovník cizích slov pro nové století. 1. Vydání. Litvínov: Dialog, 2003. s. 381. ISBN 80-85843-61-7.

[4] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Morálka [online]. c2012 [citováno 14. 12. 2012]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mor%C3%A1lka&oldid=8740032>.

[5] Ottův slovník naučný. 3. přeprac. vydání. Praha: Argo, 2003. s 707. ISBN 80-7203-466-9.

[6] LINHART, Jiří. Slovník cizích slov pro nové století. 1. Vydání. Litvínov: Dialog, 2003. s. 82. ISBN 80-85843-61-7.

[7] Ottův slovník naučný. 3. přeprac. vydání. Praha: Argo, 2003. s 528. ISBN 80-7203-466-9.

[8] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Svoboda [online]. c2012 [citováno 14. 12. 2012]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Svoboda>.

[9] LUPTÁK, Milan; PROROK, Vladimír. Politické ideologie a teorie. Od starověku po rok 1848. 1. Vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s. r. o., 2011. S. 56-57. ISBN 978-80-7380-264-6.

[10] HEYWOOD, Andrew. Politické ideologie. 3. vydání. Praha: Eurolex Bohemia s. r. o., 2005. s. 41-50. ISBN 80-86861-71-6.

[11] HEYWOOD, Andrew. Politické ideologie. 3. vydání. Praha: Eurolex Bohemia s. r. o., 2005. s. 40-42. ISBN 80-86861-71-6.

[12] LUPTÁK, Milan; PROROK, Vladimír. Politické ideologie a teorie. Od starověku po rok 1848. 1. Vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s. r. o., 2011. S. 56-57. ISBN 978-80-7380-264-6.

[13] LUPTÁK, Milan; PROROK, Vladimír. Politické ideologie a teorie. Od starověku po rok 1848. 1. Vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s. r. o., 2011. S. 57-62. ISBN 978-80-7380-264-6.

[14] HEYWOOD, Andrew. Politické ideologie. 3. vydání. Praha: Eurolex Bohemia s. r. o., 2005. s. 82-84. ISBN 80-86861-71-6.

[15] HEYWOOD, Andrew. Politické ideologie, 3. vydání. Praha: Eurolex Bohemia s. r. o., 2005. s. 231-234. ISBN 80-86861-71-6.

[16] HEYWOOD, Andrew. Politické ideologie, 3. vydání. Praha: Eurolex Bohemia s. r. o., 2005. s. 255-257. ISBN 80-86861-71-6.

[17] HEYWOOD, Andrew. Politické ideologie, 3. vydání. Praha: Eurolex Bohemia s. r. o., 2005. s. 255-257. ISBN 80-86861-71-6.

[18] Literárně-filosofická encyklopedie: Anarchismus [online]. c2012. [citováno 10.12.2012]. Dostupný z WWW: < http://literatura.kvalitne.cz/anar.htm >

[19] HEYWOOD, Andrew. Politické ideologie. 3. vydání. Praha: Eurolex Bohemia s. r. o., 2005. s.185,186. ISBN 80-86861-71-6.

[20] _{PAXTON O. Robert, Anatomie fašismu, 1. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s.r.o., 2007. S. 8.}

[21] _{PAXTON O. Robert, Anatomie fašismu, 1. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s.r.o., 2007. Str. 8 – 20}

[22] _{NEKONEČNÝ Milan, Český fašismus, 1. vydání. Praha: Nakladatelství Vodnář, 2006. Str. 14 – 16. ISBN 80-86226-73-5}

[23] _{PAXTON O. Robert, Anatomie fašismu, 1. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s.r.o., 2007. Str. 9-10. ISBN 978-80-7106-811-2.}

[24] _{PAXTON O. Robert, Anatomie fašismu, 1. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s.r.o., 2007. Str. 9-10. ISBN 978-80-7106-811-2.}

[25] ŠEVČÍK, Ladislav. Historie lidstva a průvodce dějinami našeho světa. První polovina 20. století: Totalitní režimy v Evropě a počátky fašismu [online]. © 2008 – 2011 [citováno 10. 12. 2012]. Dostupný z WWW:
<http://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz/1207-prvni-polovina-20-stoleti-totalitni-rezimy-v-evrope-a-pocatky-fasismu.php>.

[26] _{KOTLÁN Pavel, Fašismus a jeho česká podoba, 1. vydání. Přerov, Nakladatelství Šárka, 2001. Str. 39 – 40. ISBN 80-901755-8-9}

[27] _{úryvek z týdeníku Hanácká republika}

[28] _{KOTLÁN Pavel, Fašismus a jeho česká podoba, 1. vydání. Přerov, Nakladatelství Šárka, 2001. Str. 39 – 45. ISBN 80-901755-8-9}

[29]Fašismus po česku[dokument]. Režije V. Štvrtina. 2010.Televizní studio Ostrava: Historický dokument České televize.

[30] _{KOTLÁN Pavel, Fašismus a jeho česká podoba, 1. vydání. Přerov, Nakladatelství Šárka, 2001. Str. 39 – 45. ISBN 80-901755-8-9}

[31] HEYWOOD, Andrew. Political Ideologies: An Introduction. 3rd edn., Basingstoke and New York : Palgrave Macmillan , 2003. p. 209. ISBN 80-86861-71-6.

[32] KNOPP, Guido. Die Wehrmacht : eine Bilanz. München : C. Bertelsmann Verlag in der Verlagsgruppe Random House GmbH, 2007. s. 25-26. ISBN 978-80-249-1246-2

[33] HEYWOOD, Andrew. Political Ideologies: An Introduction. 3rd edn., Basingstoke and New York : Palgrave Macmillan , 2003. p. 209-226. ISBN 80-86861-71-6.

[34] KNOPP, Guido. Die Wehrmacht : eine Bilanz. München : C. Bertelsmann Verlag in der Verlagsgruppe Random House GmbH, 2007. s. 150-151. ISBN 978-80-249-1246-2