Little – a little; few – a few

Date: 2015-10-07; view: 412.

not much (time) = little (time)+ nepočitatelná jména = málo

(a little time)= trochu

not many (people) = few people+ počitatelná v plurálu = hodně

a few (people)= několik

too, enough + adj. + inf.

too, enough + for + inf.

e.g.It istoo heavy (for you) tolift it.

We didn´t have enoughtime to get there.

Countable and uncountable nouns(počitatelná a nepočitatelná jména)

počitatelná- můžeme je počítat po kusech (1,2,3…)

sg - e.g. a banana, an orange, astudent (jeden nebo nějaký)

pl – e.g.bananas, oranges, students

nepočitatelná -nemůžeme je počítat po kusech (jedná se o jména látková, hromadná, abstraktní = např. bread, luggage, time, information, advice, …), nemají neurč. člen (a,an) a množné číslo

e.g. It is nice weather. We haven´t got enough water.

Ale všechna nepočitatelná můžeme převést na počitatelná s pomocí různých upřesnění (váhy, kusu, objemu, balení….) potřebujeme-li skutečně vyjádřit, že se jedná o 1,2…kusy

e.g. a drop/ litre/ glass/ bottleof water, a piece/ a bit of information, advice, luggage, a bar of chocolate, a game of tennis, a pint of beer, a tube of paste…, a portion of…,a cup ofcoffee, a box of…, a packet of aspirin, a loaf of bread, a slice ofbeef, a carton of ….

some (any) –nějaký + nepočitatelná nebo plurál počitatelných jmen

e.g. We listened to some music.(nějakou, blíže neurčenou) hudbu – nepočit.)

We sang some songs. (počit.plurál)

Did you buyany apples? (somev otázce a záporu přechází naany=nějaká)

INFINITIVES

Jsou to tvary neurčité, existují inf. přítomné, minulé, průběhové, bez částice”to”, jejich správné použití musí odpovídat dané gramatice. Záporný inf. se tvoří jednoduše, pouhým předsazením částice not– e.g. I have decided not to become an economist. Stejně tak u inf bez částice “to”, to pak logicky chybí.

Infinitivy používáme pro vyjádření současně probíhajících dějů (přítomný inf.), předčasně (minulý inf.), spolu s defektními modály směřování do bud.(přítomný bez “to”) nebo minulosti (minulý bez “to”)

Infinitiv přítomný (present)– e.g. “to do”

a) přítomná a budoucí činnost –po modálních slovesech = bez částice “to”

e.g. I would / should go there. (Šel bych tam./ Měl bych tam jít. = po modálních slovesech bez částice “to” = teď nebo v budoucnosti)

b) současně probíhající činnost– nezáleží v jakém čase – v přít., min., bud.

e.g. I am glad to see you ( Jsem rád, že vás (teď) vidím nebo uvidím (v bud.)

I was glad to see you. (Byl jsem rád(v min.), že jsem vás viděl ( v min.)

Infinitiv minulý (past) –e.g. “to have done”

a) vyjadřujeme min. činnost– po modál.slovesech = bez částice “to”

e.g. I would / should have gone there.(Šel bych tam (= byl bych bývalšel) tam (v min.)

b) vyjadřujeme předčasnost – (aktivita vyjádřená inf. minulým, předcházela, byla dříve než druhá v době promluvy)

e.g. I am glad to have seen you. (Teď jsem ráda, že jsem vás viděla = před tím, v min.)

Infinitiv průběhový (progressive) = “to be doing”

pro akce, které probíhají nebo pokračují v čase, o kterém mluvíme

e.g. It is nice to be sitting here with you.(To je hezké, že tady (teď) s vámi sedím.)

Infinitiv trpný (passive) = “to be done”

e.g. I didn´t expect to be invited.(Neočekával jsem, že budu pozván.)

Infinitiv bez částice “to” – viz shora

po modálních slovesech a let, make, see…..

AKUSATIV (4.p.) + inf.

tato vazba je běžná po slovesech e.g. advise, allow, ask, cause, command, encourage, expect, forbid, force, get, help, invite, leave, like, mean, need, order, permit, persuade, remind, recommend, request, teach, tell, want. Některé znějí logicky a nechybuje se v nich, možná je dobré se zaměřit na frekventovaná slovesa např.“expect” a “want”.

e.g.He expected me to say it.

My mother wants me to study hard. (= ona) ALE - I want / (would like) to study hard. (=já )

NOMINATIV (1.p.) + inf. = trpné vazby

a) s přít. inf.( to be) = vyjadřujeme současnost

b) s min. inf.( to have been) = vyjadřujeme předčasnost

e.g. He is known to be a good player. (Ví se o něm /je znám, že je dobrý hráč.)

He is known to have beena good player. (Je známo (teď), že byl …(v min.)

They are supposed to bring… (Předpokládá se, že…)

She is said to be good to be good at …. (Prý, říká se, že je dobrá v …..)

The teacher seems to be/ appears to be satisfied. (Zdá se, že je ten učitel …)

He happens to be present. (Náhodou je tady.)

That team is likely to win. (Asi / je pravděpodobné, že to družstvo vyhraje.)

Vztažné věty – vztažná zájmena (who, which, that)

who - pro lidi

which - pro věci

that - pro obojí – lidi i neživotná jména

1. věty vztažné vypustitelné ( non-identifying relative clauses) - pouze “who, which”, ne “that”, zájmena nelze vynechat! Celá věta se dá vynechat, aniž by se měnil význam výpovědi, je v ní pouze nějaká dodatečná informace, která není důležitá pro následující sdělení. Tyto věty poznáme podle interpunkce, většinou čárek, z jedné nebo obou stran..

e.g. The women, who cuts my hair, has moved to another haidresser´s.

2. věty vztažné nevypustitelné ( identifying relative clauses) –

a) vztahují se k 1.pádu - zájmeno se nevynechává – who (lidi), which(věci),

that(oboje)

e.g.The only thing that/which matters is to find a good partner.

b) k ostatním pádům – zájmeno vynecháváme

e.g.I have lost the book I bought yesterday.

Předložky u vztažných vět – buď jsou před vztažným zájmenem nebo na konci, nelze je použít před “that”.

e.g.The people with whom he worked regarded him as eccentric.

This is the room in which she was born.

This is the room she was born in.

Which (což), what (to, co/ toho, čeho…), whose (jehož, čí…) – vztažná zájmena, které se vztahují k celé větě, ne jen k určitému podstatnému jménu.

e.g.He wore jeans, whichshocked his boss. (cožšokovalo)

I can´t understand what you have said. (tomu, cojsi řekl)

I don´t know whosecar that is outside. (čí je to auto)