Tradice

Date: 2015-10-07; view: 444.

Orientace konzervatismu

V politice je konzervatismus orientací na tradiční kulturní, ekonomické a politické hodnoty. Konzervativci odmítali velká myšlenková schémata, staví na empirických zkušenostech, a jsou proti prudkým společenským změnám buď proto, že současné poměry pokládají za dobré, nebo z obavy před poměry ještě horšími. Jsou skeptičtí k radikální proměně, k utopickým reformátorským teoriím, k liberální koncepci i k socialismu. Jejich základním přístupem v politice je pragmatismus. Sami konzervativci obvykle nepovažují konservatismus za politickou ideologii, ale spíš za "způsob myšlení či "životní postoj".

U některých konzervativců je potřeba zachovávat ovlivněna náboženstvím. Například E. Burke věřil, že společnost je utvářena „zákonem toho, kdo nás stvořil“, čili tím, čemu říkal také „přirozený zákon“.[13]

Konzervativci si cení tradice také, protože v jednotlivcích i ve společnosti probouzí vědomí identity. Ustálené zvyky a praktické postupy každý snadno identifikuje: jsou důvěrně známě a uklidňují. Tradice tak v lidech vyvolává pocity „zakořeněnosti“ a sounáležitosti, které jsou o to intenzivnější, o co víc se opírají o minulost.

Proti změnám používali konzervativci celou řadu argumentů. Hlavním a neustále se opakujícím tématem konzervatizmu je obhajoba tradic a touha uchovat zavedené zvyky
a instituce. Podle nich je třeba je zachovávat právě proto, že se jim podařilo přestát všechny historické zkoušky.[14]